Případ Lukáše D. – opět pachová stopa

Jedná se o případ z roku 2015, který nebyl řadu let Spolku Šalamoun vůbec znám.

Lukáš D. (nar. 1995) byl odsouzen dle § 140 odst. 1, 3 písm. i) trestního zákoníku k 17 rokům odnětí svobody, kdy dle rozsudku:

„v přesně nezjištěnou dobu mezi 2.3.2015 až 4.3.2015 v obci K., okres Břeclav, v kuchyni rodinného domu fyzicky napadl poškozenou M. J., nar. 1936, s cílem ji usmrtit, a to tím způsobem, že ji nejprve 2x udeřil brusným kotoučem do vlasaté části hlavy, čímž jí způsobil dvě tržně-zhmožděné rány zasahující až ke kosti lebky a poté ji za použití kuchyňského nože délky rukojeti 10,5 cm a délky čepele 15 cm opakovaně bodal do obličeje a krku, kdy poškozená utrpěla 6 bodně-řezných ran v oblasti zevní části levého obočí.“

Zcela zásadním a stěžejním důkazem byla pachová stopa, která byla na místě činu nalezena a dále skutečnost, že mobilní telefon Lukáše D. byl přihlášen k BTS obce, kde bydlela poškozená.

Pachové stopy

Již řadu let se Spolek Šalamoun věnuje problematice pachových stop s výsledkem, že odborná vědecká veřejnost konstatovala, že tak jak byla prováděna metoda pachové identifikace na území ČR je zcela nevěrohodné a v rozporu s vědeckým poznáním. Zdroj

Pachová stopa jako důkaz v případě Lukáše D.

V této souvislosti je nutno zmínit, že k činu došlo 2. – 4. 3. 2015. Lukáš D. patřil mezi vytipované osoby, včetně dalších 15 osob, kterým byla odebrána DNA, otisky prstů a pachový vzorek, protože se na místě činu našla částečná DNA a částečný otisk prstu.

V prvotní komparaci nevyšel Lukáš D. na žádný test.

Následně byl znovu komparován jeho pachový vzorek s opět negativním výsledkem.

Po 10 měsících od činu přichází zázrak české odorologie psovod Ladislav Křápek.

Kdo je psovod L. Křápek

Psovod L. Křápek je hybatel řady kauz z posledních let, kde hrála pachová stopa naprosto stěžejní roli.

V případu Jana Eliáše našel psovod L. Křápek pachovou stopu na vodítku psa. Jan Eliáš byl odsouzen na 16 let, ale po 3,5 letech ve vazbě a výkonu trestu byl propuštěn, protože vyšlo najevo, že skutek nespáchal.

V případu Davida Šnajdra našel psovod L. Křápek pachovou stopu ve vozidle, ve kterém měla být poškozená V. unesena. David Šnajdr byl odsouzen na 10 let a po 1 roce ve výkonu trestu byl propuštěn, protože vyšlo najevo, že skutek spáchal jednak někdo zcela jiný, ale zejména, že poškozená V. ve vozidle nikdy neseděla.

V případu Skalický-Zezula našel psovod L. Křápek pachovou stopu dokonce na předmětech, kterých se pachatelé vůbec nedotkli. Skalický – Zezula byli odsouzeni a po dvou letech ve výkonu trestu byli propuštěni, protože se nepodařilo prokázat, že jsou vůbec pachatelé.

V případu Davida Šimka našel pachovou stopu psovod L. Křápek dokonce na tlejícím mrtvém kohoutovi, který byl asi 3 dny v popelnici v igelitu.

David Šimek strávil rok ve vazbě, než byl pravomocně a vykonatelně zproštěn všech obvinění.

Mohu takto kilometry pokračovat v případech, kde psovod L. Křápek pochybil, řada lidí díky jeho metodám skončila ve vazbě či výkonu trestu a někteří tam jsou dodnes.

V případu Lukáše D. sehrál psovod L. Křápek naprosto zásadní roli. Po 10 měsících od skutku a po opakovaných komparacích jinými psovody, přichází psovod L. Křápek, který nachází shodu na dece poškozené s Lukášem D., což je zásadní důvod jeho dalšího držení ve vazbě.
Po dalším roce přichází psovod L. Křápek se závěrem, že shoda s Lukášem D. je na dalších 3 předmětech.

Soudy pachové stopy zcela akceptují a bez toho, že se na místě činu nachází částečná DNA a částečný otisk prstu, které však nevykazují shodu s Lukášem D., jej odsuzují k 17 rokům odnětí svobody.

Je prokázáno, že Lukáš D. se s poškozenou vůbec neznali (on ročník 1995, ona 1936), nejednalo se o sexuálně motivovaný trestný čin a nejednalo se především o loupežný motiv, protože na místě činu se našla relativně větší částka peněz (přes 250.000 Kč v obálce na nočním stolku).

Řetězec nepřímých důkazů
Laická veřejnost nemá představu, jak se takový řetězec důkazů skládá a co stačí k vašemu odsouzení k drakonickému trestu. Případ Lukáše D. je učebnicový příklad nepřímého řetězce důkazů.

Stěžejním stavebním kamenem řetězce jsou pachové stopy komparované psovodem L. Křápkem.
Další dílkem řetězce je důkaz, že mobilní telefon Lukáše D., byl přihlášen k BTS buňce mobilního operátora v obci, kde bydlela poškozená.
Třetím dílkem řetězce bylo, že Lukáš D. ještě jako mladistvý spáchal přestupek, a to tím, že se popral se sousedem. S ohledem, že se jednalo o přestupek, nejednalo se o žádný závažný následek na poškozeného souseda.

Původní řízení před soudy

Případ Lukáše D. má s ohledem na právní kvalifikaci a drakonický trest ještě jedno unikum. Rozsudek nebyl nikdy přezkoumán v rámci dovolání Nejvyšším soudem z toho důvodu, že Lukáš D. a jeho rodina již neměli finanční prostředky a tehdejší advokát na plnou moc jim sdělil, že dovolání nemá smysl podávat. S ohledem na tento bezprecedentní postup se zavřela možnost přezkoumat „fair“ proces Ústavním soudem a zavřela se možnost přezkoumat proces z pohledu Evropského soudu pro lidská práva, protože Lukáš D. nevyčerpal všechny vnitrostátní prostředky k ochraně svých práv.

Lukáš D. si ve světle všech nových skutečností a vědeckých poznatků podal žádost o obnovu řízení, kterou postavil na těchto argumentech:

1. Znaleckého posudku znaleckého ústavu, a to České zemědělské univerzity, že tak jak byla prováděna metoda pachové identifikace do 1. 4. 2018, je zcela nevěrohodné a zcela v rozporu s vědeckým poznáním, který je novum a nebyl soudům v původním řízení vůbec znám.

2. Prohlášením odborné vědecké veřejnosti, že tak jak byla prováděna metoda pachové identifikace do 1. 4. 2018, je zcela nevěrohodné a zcela v rozporu s vědeckým poznáním, což je opět novum a nový vědecký poznatek.

3. Konstatováním, že v obci K., kde bydlela poškozená, bydlel a má trvalé bydliště i Lukáš D. a v obci se nachází pouze jedna buňka BTS, tudíž nemohl být připojen k jiné.

Krajský soud v Brně návrh na obnovu řízení zamítl s tím, že:

Kvituje, že došlo k novém vědeckému pohledu na pachovou identifikaci, ale tehdy se komparace prováděla podle interního předpisu 9/2009, a to je naprosto v pořádku.

Soud dokonce zašel tak daleko, že konstatuje: „Jsme rádi, že věda a vývoj ve vědě jde dál a přináší nové poznatky, ale není důvod pochybovat o tehdejších výstupech, tedy závěrech MPI v této trestní věci.“

Ohledně jediné BTS se soud nevyjádřil.

Stěžejním argumentem bylo to, že se jako mladistvý v roce 2012 Lukáš D. popral se sousedem a má záznam v rejstříku přestupků, a tudíž je agresivní.

Bohužel, ač se jedná o vraždu bez jakéhokoliv motivu s tím, že od odsouzení Lukáše D., vyšly najevo nové vědecké poznatky v pachové identifikaci a zejména vyšlo najevo jakých fatálních chyb se dopouštěl psovod L. Křápek v jiných zcela mimoběžných kauzách, soud obnovu nepovolil.

Nesuplujeme soud, neposuzujeme vinu či nevinu Lukáše D., ale můžeme jednoznačně říci, že není ani jeden důkaz nejen motivu, ale zejména toho, že by se na místě činu vůbec nacházel.

Vítejte v právním státě

Pachová identifikace v roce 2021