Rozhovor s JUDr.Pavlem Kučerou, na téma trestní věci Petra Kramného

Rubrika JUDr. Pavel Kučera, Rozhovory / autor admin / dne 6. 11. 2020 v 12:35 /

JUDr. Pavel Kučera je advokát, je bývalý místopředseda Nejvyššího soudu ČR a bývalý soudce. JUDr. Pavel Kučera je sympatizantem spolku Šalamoun a pro spolek Šalamoun je obrovskou autoritou v oblasti lidské i právní.

Vážený pane doktore, velmi pozorně, spolu s námi, sledujete trestní věc, dnes již odsouzeného Petra Kramného.
Ve světle všech a zejména nových skutečností, dovolte pár otázek:

JUDr.Pavel Kučera – zdroj Týden.cz

1 . Jak se jako bývalý předseda senátu díváte na skutečnost, že manžel předsedkyně senátu nalézacího soudu JUDr. Karel Gil, byl v trestní věci ods. Petra Kramného činný a to úkony před zahájením tr.stíhání konkrétně prodloužením odposlechu telefonní stanice a dále rozhodnutím o změně z režimu “ vyhrazené “ , hodnotil důkazy pro jeho rozhodnutí o prodloužení odposlechu , následně hodnotila důkazy jeho manželka ve stejném duchu jako manžel Gil.Lze v tomto směru hovořit o podjatosti předsedkyně senátu nalézacího soudu JUDr. Renáty Gilové ve smyslu § 30tr.ř…..?

2. Domníváte se, že s nápadem trestní věci Petra Kramného se měla předsedkyně senátu JUDr. Gilová sama vyloučit…?

JUDr. Pavel Kučera :
Myslím, že by nemělo vadit, když odpovím na první dvě otázky najednou.

Trestní řízení má poměrně podrobně a přesně ve všech jeho stadiích zákonem stanovený postup. V případě sporných situací rozhoduje o zákonnosti tohoto postupu obyčejně soud a to většinou v dvojinstančním řízení. Tak je tomu i v případě podjatosti. V situaci, na kterou se ptáte, bych možnost podjatosti viděl, ale musela by být namítnuta a řešil by ji soud. V tomto případě mohla být námitka podjatosti vznesena nejen od stran řízení, ale i od předsedkyně senátu. Nic bližšího ke konkrétní situaci, na kterou se ptáte, říci nemohu, protože o tom, že to tak bylo, vím jen z Vašeho dotazu. Co ale vím jistě je, že čím déle řízení běží, tím je obtížnější s námitkou podjatosti uspět a důvody, které by k tomu možná na začátku řízení stačily, jsou po delší době téměř zanedbatelné.

3. S ohledem na tolik “diskutované” rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v trestní věci ods. MUDr. Ratha, jak hodnotíte skutečnost, že 4 měsíce po tzv. repitvě v Ostravě odůvodňuje policejní orgán
dne 18.11.2013, svou žádost o prodloužení odposlechu telefonní stanice Petra Kramného se zdůvodněním “

V průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, které důvodně nasvědčují tomu, že smrt poškozených nebyla způsobená nedbalostí jiné osoby, ale naopak, že toxická látka byla pošk. Monice a Kláře podána záměrně s úmyslem je usmrtit “

( poznámka pro čtenáře v lednu 2016 byl Petr Kramný odsouzen, že zavraždil svou manželku a dceru elektrickým proudem ) a lze takové odposlechy procesně použít…?

JUDr.Pavel Kučera :
Odposlechy jsou problém. Od důvodů k jejich povolení až po jejich hodnotu. Já bych je za korunu důkazů nikdy nepovažoval, ale vidíte, že když nic jiného není, i odposlechy se hodí. Nedávno se
dokonce jeden soudce nechal slyšet, že k odsouzení věci použil jako důkazy jen odposlechy, protože jiné důkazy nemá, a když mu to odvolací soud neuzná, tak to příště zprostí. U mediálně sledované věci pozoruhodné vyjádření. I když tuto věc neznám, ale z toho, co ten soudce řekl, musely to být odposlechy o něčem. U Petra Kramného jsou to odposlechy o ničem.

Ale i takové se, jak je vidět, někdy hodí.

4. Jak jako bývalý předseda senátu hodnotíte nezměrnou snahu obhájkyně Petra Kramného docílit přezkumu nekroptického materiálu a to zejména ve vztahu k té okolnosti, že předsedkyně senátu nalézacího soudu povolila prohlédnutí nekroptického materiálu v prostorách Ústavu soudního lékařství v Ostravě, ale přednosta tohoto ústavu, ač není zpracovatelem posudku, není majitelem nekroptického materiálů, toho povolení nerespektuje a ke vzorkům nekroptického materiálu nikoho nepustí …?

5. Lze dle vašeho názoru, hovořit o “rovnosti stran”k či “fair procesu“ když znalcům obžaloby je nekroptický materiál včetně tzv. rezervním bločků “ bez problémů zasílán na jejich odborná pracoviště, kde mají své zažité vybavení a postupy a zejména čas se k materiálům objektivně vracet, kdežto znalci obhajoby jsou nuceni si prohlížet jen tzv. “sklíčka “ a to jen výhradně v prostorách ÚSL Ostrava…?

JUDr.Pavel Kučera:
To jsou až příliš konkrétní dotazy a bez znalosti věci bych nerad dával konkrétní odpověď. Tak jen obecně. V řízení před soudem by u prováděných i provedených důkazů měly mít obě strany řízení stejnou možnost podpořit nebo zpochybnit jejich věrohodnost. Pokud je v tomto právu, byť z jakýchkoliv důvodů, jedna strana zkrácena, jde o zásadní porušení zákonnosti celého řízení. Dál bych se mohl rozepsat o následcích a účincích takového postupu, ale myslím, že bych tím rozmělnil to základní, co jsem už napsal. Jde o ohrožení zákonnosti celého procesu.

6. Jakou roli v procesu dokazování podle Vašeho názoru sehrály znalecké posudky při volném hodnocení důkazů ( § 2 odst.6 tr. řádu) obecných soudů k vyslovení závěru – Petr Kramný je vinen.
Objasnil Krajský soud v Ostravě trestní věc Petra Kramného bez důvodných pochybností ( § 2 odst.5 tr. řádu). Je možné, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě z uvedeného důvodu…?

JUDr.Pavel Kučera:
To je spíš otázka na můj názor na vinu Petra Kramného. Obecně platí, že se má v pochybnostech rozhodnout ve prospěch obviněného. To je ale subjektivní kategorie. Soud prvního ani druhého stupně ale, jak je patrno z jejich rozhodnutí,pochybnosti neměl. Já bych je měl. Mně by nestačilo ničím neprokázané zjištění, že to nikdo jiný udělat nemohl, abych tomuto předpokladu v neprospěch obviněného podřídil hodnocení všech provedených důkazů. Ale to jsou subjektivní pocity, procesní soudy to prostě cítily jinak.

8. Nejvyšší soud České republiky již mnohokrát akcentoval tu skutečnost, že není dalším přezkumným soudem a proto, jak s ohledem na striktní “dovolací důvody” hodnotíte šance ods. Petra Kramného a jeho dovolání před Nejvyšším soudem ČR…?

JUDr.Pavel Kučera:
Teď chcete vědět něco, co teprve bude, a to si nedovolím ani odhadnout. Nejvyšší soud bude celou věc přezkoumávat na základě dovolání, které napadá předchozí rozhodnutí ve skutkovém zjištění. A to je problém. Jsou zde sice nálezy Ústavního soudu, které to připouští, když jde o extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním. V tomto případě však podle mě některé podstatné důkazy vůbec provedeny nebyly. Takže v čem extrémní nesoulad.

Za léta své soudní praxe jsem odsoudil tak 30, 40 vražd, včetně pokusů, a nepamatuji si, že v některé nebylo provedeno ohledání místa činu, rekonstrukce, nebo alespoň vyšetřovací pokus a pitva. V tomto případě orgány trestního řízení ohledání místa činu neprovedly, jak k činu mohlo dojít se ani nepokusily zrekonstruovat a pitvána byla už pitvaná nekompletní těla. Slyšen nebyl ani egyptský soudní lékař, který pitvu provedl.

9. Jak s ohledem na svou bohatou a dlouholetou praxi hodnotíte neuvěřitelnou bojovnost obhájkyně Petra Kramného, JUDr. Jany Rejžkové…?

JUDr. Pavel Kučera :
JUDr. Jana Rejžková to nedělá kvůli nějaké chvále, ale protože to tak cítí, a už proto ji obdivuji, a přeji jí a jejímu klientovi, aby konečně nepřízeň, kterou nesporně oba pociťují, prorazili.

Jiří Kájínek jako výstraha by mohl stačit.